Pokud máte kopu volného času, zrovna nic dělat nemusíte a rádi byste ho nějak využili, je zde určitě spousta možností. Jednou z nich může být i internetové dobrovolnictví nebo občanská věda. V tomto článku si probereme některé webové a další projekty, hlavně vědecky zaměřené, které na dobrovolnictví vlastně stojí, a proč byste si mohli vybrat právě je.
Wikimedia Foundation
Nadace Wikimedia je nezisková organizace se sídlem v San Franciscu, která založila a provozuje Wikipedii,
svobodnou encyklopedii, kterou může každý upravovat. Tato mnohojazyčná encyklopedie, byla založena v roce 2001 Jimmy Walesem. Koncept toho, že každý návštěvník může bez jakýchkoli omezení encyklopedii upravit a obohatit, by se mohl zprvu zdát neživotaschopným, podobně jako se zprvu mohl zdát koncept veřejných knihoven. Jenže Wikipedie uspěla a kvantita informací v ní obsažených při uspokojivé kvalitě přesáhla velmi rychle většinu odborníky zpracovávaných encyklopedií. Sám jsem Wikipedista (tj. uživatel, který se editaci Wikipedie věnuje víc než řadový návštěvník a má v ní zaregistrován uživatelský učet), a mohu potvrdit, že editace Wikipedie je návyková činnost. Samozřejmě s sebou tento projekt přinesl i vlastní internetovou subkulturu a vytváří v podstatě také vlastní, o něco slabší, sociální síť.
Wikimedia posléze vytvořila i další vícejazyčné projekty, fungující na stejném principu. Jejich přehled můžete vidět na meta-wiki, projektu, který všechny ostatní koordinuje. Ale v zásadě, každý si najde to své. Můžete vylepšovat databázi taxonů organismů, tvořit svobodné zpravodajství, sbírat slavné citáty, anebo se třeba jen podělit o své fotografie a další média zachycující různorodost světa.
Další weby ve stylu wiki
Tak jako Wikimedia vytvořila mnohé svobodné projekty, uvolnila jako svobodný i software, který to vše umožnil – MediaWiki. Posléze vznikly různé wiki-hostingové služby. Nejvýznamější z nich je Wikia, dále třeba ShoutWiki nebo Wikispaces. Podobně jako blogy, se volně vytvořitelné wiki, ujaly jako dobrá platforma pro fanoušky různých děl a stoupenců různých směrů populární kultury, kde nemusí jen sdílet své dojmy, ale mohou dokonce vytvářet na to-které téma celé vlastní encyklopedie. Když to spojíme s velikými možnostmi MediaWiki, vzniknou nám takové klenoty jako Memory-Alpha – nejkompletnější encyklopedie Star Treku, Wookiepedia – nejkompletnější encyklopedie Hvězdných válek, anebo třeba velká encyklopedie traktorů. Z českých wiki můžeme jmenovat ωικι.matfyz.cz, která už roky slouží vedle jiného jako dobrý zdroj informací studentům Matfyzu, Wikiskripta, která slouží jako svobodný zdroj medicínských materiálů (přece jen medicína byla, je, a bude vždy náročná na množství informací), nebo třeba stará známá Necyklopedie, satirická encyklopedie parodující Wikipedii, i když sama tvrdí opak.
Všechny weby ve stylu wiki mají v sobě veliký potenciál a nemusí se nutně omezovat jen na encyklopedie. Mnozí lidé používají osobních wiki jako poznámkových bloků nebo pracovních ploch při spolupráci s dalšími, pro něco zapálenými lidmi.
Přispívání do wiki projektů je hlavně o touze podělit se o vědění, nebo ucelit existující záznamy vědění. Dá se jim ale pomoct i jinak – třeba finančně. Mnohé z nich jsou neziskové.
BOINC
Pokud svůj počítač výkonově nevyužíváte naplno, Berkeley Open Infrastrucuture for Network Computing (Otevřená infrastruktura Univerzity v Berkeley pro síťové výpočty) Vám s ním může pomoct. Mnohé vědecké projety, jako je vývoj nových struktur bílkovin a léků, mapování vývoje Mléčné dráhy, předpovědi klimatu nebo třeba hledání nových částic, jsou velmi výpočetně náročné a dokonce i mnohým superpočítačům by trvaly velmi dlouho, příliš dlouho vzhledem k tomu, kolik různých projektů je ještě potřeba propočítat. BOINC je systém, který toto překonává a zároveň jde o program, který pod něj patří a který si stáhnete do počítače. S ním můžete podle vaší volby přidělit nevyužívaný výkon svého počítače na libovolné vědecké projekty, které BOINC využívají a stejně tak si i můžete zvolit, jak přesně bude využíváno množství paměti a procesorového času Vašeho počítače. Jde o úspěšný projekt, protože celková výpočetní síla tisíců počítačů, propojených internetem dokáže překonat i ty největší superpočítače a serverovny. V době psaní tohoto článku, celkový výkon všech osobních počítačů zapojených do BOINCu převyšuje více než 3× výkon největšího superpočítače světa. [1] [2]
BOINC vstoupil do historie hlavně díky svému projektu SETI@home, který je jedním z jeho nejstarších a podporovaných největším výpočetním výkonem. Jde o hledání mimozemských civilizací pomocí radioteleskopů. Počítače zapojené do SETI@home konkrétně zpracovávají signál z vesmíru, který přijímá velký radioteleskop u Areciba. Ten je zaznamenán na magnetické kazety, převezen poštou z Portorika až do Berkeley (ano, bohužel je na to internet tam příliš pomalý), rozdělen na malé pracovní jednotky, které jsou pak rozeslány po internetu zapojeným počítačům – třeba i Vašemu. Tyto počítače pak hledají v záznamu signály, které vynikají nad okolním šumem. Jestli se nějaké objeví a jestli pocházejí z jiných planet? To by ukázaly až další výzkumy.
Díky BOINCu ze sebe můžete udělat amatérského vědce, dokonce aniž byste o daném oboru cokoli věděli a pokud právě Váš počítač přispěje k nějakému významnému objevu – buďte si jisti, že Vám o tom dají vědět. Podle mého názoru je to lepší využití počítače, než třeba hledání BitCoinů (nic proti nim).
Zooniverse
Jde o portál, na kterém sídlí téměř 40 webových citizen „science projektů“, které patří mezi nejpřednější na internetu. Výběr je opravdu široký, můžete jako první lidé vidět a klasifikovat nové vzdálené galaxie, hledat nové planety kolem jiných hvězd, pomoci hledat místa pro další mise na Měsíc anebo třeba zblízka poznat plankton, studovat chování zvířat ve volné přírodě, dohlížet na změnu ročních období po světě či přepisovat záznamy počasí z lodních deníků 19. století.
Zatímco SETI@home BOINCu probírá záznamy z Arecibského radioteleskopu, SETILive ze Zooniverse zase prochází příjem dalšího významného systému Allen Telescope Array v Kalifornii, a to nejen pro hledání mimozemských civilizací, ale také pro lepší porozumnění antropogenního rádiového rušení.
Citizen science, nebo také občanská věda, je zapojování široké veřejnosti do vědy prostřednictvím k tomu navržených projektů, umožňujících lidem většinou i bez jakéhokoli odborného vzdělání přispívat a pomáhat nějakému výzkumu. Většinou tuto metodu vědci volí, když je třeba se probrat obrovským množstvím pozorování nebo dat a sami by to nezvládli. Pro samotné dobrovolníky to pak má například účinek vzdělávací, popularizační, ale pro mnohé to je alespoň smysluplné trávení volného času.
Doporučuji si na toto téma poslechnout 45-minutový díl rozhlasového pořadu Třetí dimenze na ČRo Leonardo z 2. ledna 2012 (zde), kde dva ornitologové z České společnosti ornitologické mluví nejen o občanské vědě, ale třeba i o českém projektu Nářečí českých strnadů, který právě díky příspěvkům mnoha amatérů dospěl k hodnotným výsledkům.
Závěr
Projektů je samozřejmě mnohem víc. Na anglické Wikipedii se můžete podívat třeba na Seznam (spousty) projektů občanské vědy. Za zmínku také stojí například mezinárodní projekt Globe, o který se u nás v Čechách stará sdružení Tereza a v rámci kterého se mohou žáci základních a středních škol přiučit venku na vzduchu něčemu z přírodních věd a přitom pomoci sérióznímu výzkumu.
Nakonec bych dodal, že v kontextu tohoto článku není správné používat pojem virtuální dobrovolnictví, což není z definice jen účast na projektech vedených elektronických způsobem, ale hlavně se tím rozumí vypomáhání na libovolných projektech elektronickými prostředky, jako jsou grafika, propagační materiály, internetová komunikace s veřejností, tvorba webových stránek atd.
Pokusil jsem se shrnout to nejvýznamnější, a hlavně se podělit o to, čeho se účastním také sám. Budu rád, když se v komentářích podělíte o zkušenosti s těmito projekty, nebo doporučíte další.
Extra-věda 