Otázka je položená jasně – kdybychom se my, všichni lidé tohoto světa, sešli na jednom místě, jakou plochu země bychom k tomu potřebovali? Odpověď poskytuje dobrý vhled do toho, jakou stopu náš druh na tomto světě zanechává. Pojďme si jí ukázat i na mapách, vycentrovaných na pro nás známé Česko.
Teorie
Podle Worldometers.info je současná světová populace zhruba 7,5 miliardy lidí, budiž toto číslo N. Všechny tyto lidi budeme posuzovat jako stejné, což není tak chybné, protože jednou bude možná lidí tolik, že 7,5 miliardy bude právě těch schopných a nezávislých (průměru podobných), když odpočítáme děti, velmi staré lidi a spol. V tomto článku mi jde jen o hrubý obrázek.
Vždy vyhradíme každému jedinci nějaký osobní prostor – plochu s, a budeme se ptát, jaký je poloměr kruhu R, který má stejný povrch, jako součin N×s, tj. celkový osobní prostor všech lidí na světě.
Protože se však populace v průběhu času vyvíjí a zde vypočítané rozměry nebudou aktuální, tak aby přece jen údaje zde k něčemu byly i za pár let, je dobré si zde odvodit vzoreček pro poměr nového a starého poloměru, když známe poměr nové a staré populace:
A vypočítaný koeficient už si člověk na mapě snadno představí. Pro každé s, které zadám, vyjde nějaké R. Potom vždy vemu 3D mapu z Google map, vystředovanou na Prahu, a vytvořím kruh o poloměru R. Díky tomu, že Google umožňuje svět zobrazit jako globus, není třeba se starat o problém mapové projekce, dokud dokáži vytyčit kružnici a Prahu držím uprostřed zorného pole.
Podobné věci s perspektivou na lidskou masu jako celek udělali velmi pěkně např. taky na tomto webu (anglicky). Důvody, proč píši tento článek, jsou dvojí: 1) aby něco bylo česky, 2) aby se čtenář mohl lépe s rozměry ztotožnit. Rozměr Manhattanu je sice dobré přirovnání, ale mnohem více mě třeba řekne rozměr Prahy. (Pokud jste ovšem neviděli dost amerických filmů.😀)
Výsledky
1. případ je ten nejhustší – kdybychom byli všichni rameno na rameno. Položme, že každý bude mít osobní prostor pouze 30×80 cm (0,24 m2) a sejdeme se všichni v centru Prahy, přičemž budeme stát jeden vedle druhého – vše pouze „v přízemí“ a bez větších mezer. Celkový povrch bude činit zhruba 1800 km2 – přesněji R=23,937 km, což je povrch srovnatelný s rozlohou São Paula (skoro 2000 km2) nebo Sydney (skoro 1700 km2). [zdroj]
2. případ bude o něco větší. Nyní předpokládejme že jsme všichni rozděleni do rodin po čtyřech, které žijí v prostorných bytech. Potom osobní prostor každého jedince můžeme počítat třeba na 20 m2. Všechny tyto „domácnosti“ budou opět při zemi bez mezer, jedna vedle druhé (představte si takový slum pro celé lidstvo). Poloměr pak činí 218,5 km s rozlohou zhruba 150 000 km2. Rozloha České republiky je 78 866 km2, což je vůči tomu jen 52,3 %.
3. Kdyby ale nešlo o slum, ale o něco luxusnějšího – rodinné domy se zahradou, kde každý člověk má s=80 m2, pak dostáváme poloměr R=437 km s povrchem 600 000 km2, což je téměř rozloha Francie.
Teď se podívejme na něco zajímavějšího. Jedna věc je prostor k bydlení. Je vidět, že kdybychom žili všichni ve vícepatrových domech nad zemí nebo pod zemí, drasticky se tím snižuje plocha, kterou na tomto světě zabíráme. A obecně se celý tento prostor zdá ještě nepříliš velký vůči celé planetě. Jiný problém je, jak moc půdy bychom zabírali zemědělstvím, kdyby každý živil sám sebe zemědělsky.
4. Podle Masanobu Fukuoky a jeho metod přirozeného zemědělství, jednomu člověku stačí k uživení se na celý rok 1/4 akru (a pětičlenné rodině 1 a čtvrt akru) půdy, což je 1011,7 m2. Vyznačme tento zemědělský kruh opět červenou barvou, a kolem něho soustředně ještě jeden modrý kruh, pro který k rozloze obdělávané půdy přičteme ještě navíc osobní prostor 20 m2. Větší kruh tedy bude představovat rozlohu pro potravu + bydlení. Poloměry jsou pak 1554 a 1569 km s povrchem téměř shodným s rozlohou Austrálie. Je vidět, že zemědělská půda zabírá mnohem více než půda obytná, a na ní bychom se měli soustředit. (Fukuoka M.: Revoluce jednoho stébla slámy, 1975)
5. Nakonec ještě pro představu uveďme jednu možnou hodnotu, která vyplívá zase ze zkušeností dalšího zemělského výzkumníka – Johna Jeavonse. Vezmeme údaj z tohoto článku: 465 m2. Jeho metodám „biointenzivního zemědělství“ tedy podle něj vystačí méně než poloviční rozloha než v minulém případě. Poloměry jsou pak 1054 a 1076 km. S povrchem více než 3 miliony m2 kruh pokrývá plochu o zhruba 90 % rozlohy Indie.
Závěr
Je vidět, že rozloha, kterou lidstvo zabere, ať chce nebo ne, je značná v tom smyslu, že rozprostřená po celé planetě se může ekologicky projevit. Nezapomeňme, že k zemědělství a bydlení ještě můžeme přičíst rozlohu oblastí povrchových lomů, vykácených lesů, skládek, silnic, ulic a všech dalších staveb. Nebudu zde (alespoň zatím) dále rozebírat i všechny tyto rozlohy přesně v číslech, ale předpokládám jejich ekologickou nezanedbatelnost.
Např. odlesňování po celém světě se každoročně pohybuje v řádu deseti milionů hektarů, ale přitom rozloha jen Amazonského pralesa je v řádu 550 milionů hektarů. To znamená, že je třeba se seriózně zabývat působením lidstva na životní prostředí v průběhu pár desítek let – a těchto pár desítek let už dávno uběhlo. ([1], [2])
Jedno je však jisté, na bydlení bude místa ještě dlouho dost…
Extra-věda 